Přechod Krkonoš

Sedmáci a deváťáci v pondělí 26. června vyrazili na školní výlet do Krkonoš. Našim úkolem bylo přejít Krkonoše z východu (Pomezní Boudy) na západ (do Harrachova). Hned na úvod na nás čekal náročný výstup na nejvyšší vrchol České republiky, na Sněžku, s převýšením 500m. Bez větších problémů všichni tento náročný počátek třídenního putování zvládli. Počasí bylo krásné a ze Sněžky byl nádherný výhled. Po svačině jsme se vydali k Luční boudě a poté přes Výrovku na Dvorskou boudu, kde jsme měli objednané ubytování. Celkem jsme ten den ušli 18km v náročném terénu. Druhý den jsme byli podívat na „mapu republiky“, kterou každoročně vytváří sníh nedaleko Výrovky, bohužel tento rok bylo málo sněhu a mapa už byla z většiny odtátá. Pokračovali jsme po cestě Česko-polského přátelství na Špindlerovu boudu, poté jsme prošli naučnou stezku Krkonošská zvířátka a přes Petrovku, Dívčí a Mužské kameny na Martinovu boudu. A už to bylo jen malý kousek na Brádlerovy Boudy, kde jsme nocovali. Oba dny jsme měli velké štěstí, protože hned jak jsme se ubytovali, začalo pršet. Jinak nám počasí přálo, i když druhý a třetí den foukal velmi studený vítr a pocitová teplota se proto snížila zhruba na sedm stupňů. Ten den jsme urazili zhruba 23 km. Třetí den už nám zbývalo jen dojít do Harrachova přes pramen Labe, Labskou boudu a kolem Labského vodopádu a přes Krakonošovu snídani. Někteří z nás se ještě vydali na Zlaté návrší, Vrbatovu boudu a Pomník Hanče a Vrbaty a prohlédli si také bunkry z období před druhou světovou válkou. Odpoledne jsme dorazili na autobusové nádraží po přibližně dvacetikilometrovém putování a nebylo divu, že jsme si rádi ve vlaku sedli. Je třeba moc pochválit všechny účastníky za houževnatost a vytrvalost, s jakou zdolávali po tři dny těch víc než šedesát kilometrů vysokohorského terénu. Jako vzpomínku a odměnu získali pamětní diplom, který jim předal pan učitel Zoubek na školní akademii ve čtvrtek.
Monika Hejná